4 z 10 práce už nebaví

V průměru jen asi 6,5 % zaměstnanců na nedělnických pozicích dává výpověď kvůli nízké mzdě. Tato skutečnost vyplynula z dat personálně-poradenské společnosti mBlue, která se v průběhu uplynulých šesti let dotazovala téměř 10 tisíc uchazečů o práci. Pro kancelářské zaměstnance je nejčastějším důvodem odchodu ze zaměstnání nuda a nemožnost seberealizace. V loňském roce takto odpověděli 4 z 10 dotázaných – nejvíce za sledované období. Pro téměř čtvrtinu bylo motivem odchodu vedení společnosti.

Nejsou to peníze, co vede kancelářské pracovníky k odchodu ze zaměstnání

Mzda je důvodem výpovědi v průměru jen pro asi 6,5 procenta lidí.

„4 z 10 uchazečů o práci, se kterými jsme hovořili, v loňském roce uvedli, že důvodem jejich odchodu z předchozího zaměstnání byla nevhodná či nudná práce a nedostatečný prostor k seberealizaci. Dalších 11 procent nevidělo u předchozího zaměstnavatele prostor pro kariérní růst,“ říká Michaela Břehovská, marketingová manažerka personálně-poradenské společnosti mBlue, a dodává: „To ukazuje, že se na trh dostává řada motivovaných lidí, kteří mají chuť pracovat a růst. Pokud v nich zkušený personalista dokáže vyvolat zájem, může získat zapáleného pracovníka, který bude pro společnost skutečným přínosem.“ Ztráta motivace a chybějící prostor k seberealizaci má přitom vzestupnou tendenci. Zatímco v roce 2014 byl důvodem k výpovědi pro 30 % zaměstnanců, o tři roky později pro 35 % a v loňském roce už pro 41 % dotazovaných.

Graf – Meziroční srovnání důvodu výpovědi s nejvyšším podílem

O zvyšující se sebedůvěře a ochotě měnit zaměstnání z vlastní vůle svědčí i rostoucí křivka výpovědí ze strany zaměstnanců. Z celkového počtu kancelářských zaměstnanců, kteří měnili pracovní místo, jich podalo výpověď v loňském roce 40 %, přitom před šesti lety to byla necelá pětina (18 %). „Tento trend určitě podpořila obecně nízká nezaměstnanost a neutuchající poptávka po bílých límečcích, a to na všech úrovních, od absolventů po experty ve středním a vyšším managementu. Lidé vědí, že si mohou vybírat, a proto se nebojí se trhu nabídnout,“ doplňuje Břehovská. I přesto, že je na trhu práce nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců, byla zhruba čtvrtina lidí (24 %) v loňském roce nucena odejít kvůli reorganizaci a nadbytečnosti. V průběhu sledovaného šestiletého období jde přitom o stabilní podíl, v průměru přichází ročně kvůli reorganizaci o práci 24 % lidí (v roce 2014 to bylo 20 %, v roce 2017 pak 26 %).

Vliv pandemie na nezaměstnanost nebude dramatický

Svou daň si na trhu práce vybere i letošní jarní koronavirová situace. Firmy se v současné době maximálně soustředí na udržení zakázek i pracovních míst, a tak u kancelářských profesí nedošlo v uplynulých dvou měsících k většímu propouštění, než je běžné. Situace do budoucna už ale tak růžová být nemusí. „Po skončení státní podpory na udržení zaměstnanosti budou firmy nucené snižovat náklady, některé přestanou být životaschopné a je tedy velmi pravděpodobné, že poroste počet propouštěných zaměstnanců,“ komentuje Kamil Mahovský, generální manažer mBlue a doplňuje:  „Z makroekonomického hlediska ale nepůjde o dramatický nárůst nezaměstnanosti, odhadujeme, že půjde o 1–3 %. Napříč trhem sice došlo ke snížení počtu volných pracovních míst, ale meziročně se jedná jen o necelá 2 %.“

Podle Mahovského využijí zaměstnavatelé a manažeři stávající situaci pozitivně k realizaci úsporných opatření. Určitě se ale nebudou zbavovat kvalifikovaných a výkonných zaměstnanců, kteří vytvářejí firmě přidanou hodnotu.

Schopnost managementu motivovat je klíčová

Kvůli neshodám s nadřízenými odchází asi pětina zaměstnanců. Z důvodu ztráty důvěry v nadřízené a v jejich odbornou kompetenci v loňském roce opustilo zaměstnání 12 % lidí, dalšími pohnutkami byly například absence pochval a chybějící zpětná vazba od vedení. „Kvalitní řídicí složky jsou v rámci každé společnosti klíčové. Profesně i emočně správně fungující manažer dokáže nastavit týmovou a motivovanou atmosféru, která má ve finále i ekonomický efekt v podobě snížení fluktuace,“ komentuje Břehovská.

V průměru 13 % respondentů uvedlo jako důvod odchodu ze zaměstnání špatnou atmosféru ve firmě a nevyhovující firemní kulturu. Výpovědi z osobních důvodů pak představují další v průměru 12% podíl na výpovědích zaměstnanců. „Pokud jde o osobní důvody, uvádějí lidé nejčastěji ty rodinné, zdravotní, ale i špatnou dopravní dostupnost do zaměstnání nebo časté služební cesty,“ doplňuje Břehovská.

Informace k průzkumu: Data sbírala personálně-poradenská společnost mBlue v letech 2014–2019 v rámci osobních rozhovorů s 9 192 uchazeči o zaměstnání ve všech pozicích kromě dělnických převážně v Praze. Respondenti odpovídali na dotazy, co bylo důvodem ukončení jejich předchozího pracovního poměru a jaký byl způsob ukončení. V roce 2019 bylo do průzkumu zapojeno 2 780 dotazovaných.