5 rad recruitera: je mi 50+ a hledám práci

… aneb Jak jsem si našel na stará kolena práci, která mě moc baví

Při své práci v personální agentuře se částečně věnuji i konzultacím s kandidáty, kteří se rozhlížejí na trhu práce. Velmi často se jedná o zkušené praktiky z různých manažerských i výkonných pozic v různých oborech, kteří z různých důvodů po dlouhé době v jednom oboru, u jednoho zaměstnavatele, jsou nuceni se nabízet novým zaměstnavatelům.

Pošlou několik životopisů jako reakci na inzerát, který podle nich vystihuje jejich dovednosti a zkušenosti a pak jsou celí skleslí, že se jim nikdo neozval nebo přišla lakonická zamítavá odpověď. V tomto okamžiku se s některými potkávám a povídáme si o jejich situaci a o možných cestách, jak dosáhnout svého. Popisuji jim, co předchází vydání inzerátu na pozici, co se děje, když někam přijde jejich životopis a co mnohdy rozhoduje o postupu do dalšího kola. Na konci většinou říkají, že všechno z toho je vlastně logické a že se často chovali úplně stejně, když si hledali lidi do týmu.

Pravidelně přitom dávám k dobrému svůj vlastní příběh, na kterém jim ukazuji, že nic není ztraceno, když začínali pracovat v minulém tisíciletí.

Vystudoval jsem ČVUT a přes dva roky jsem pracoval u prkna jako konstruktér. Poté přišla revoluce a „otevřely se nové obzory“. Já jsem zjistil, že jsou i jiné možnosti a na základě anglicky psaného inzerátu jsem nastoupil k tehdy začínající 30 členné firmě DHL. Rostl jsem spolu s firmou, vybudoval celé obchodní oddělení a odcházel, když DHL narostlo do korporace o 350 zaměstnancích. Dostal jsem zajímavou nabídku v pojišťovnictví a v tomto oboru zůstal dalších 16 let. Nakonec mne trochu doběhlo korporátní řízení a politikaření, které je s tím spojeno a – jak se říká – „po vzájemné dohodě“ jsem skončil.

Pár měsíců jsem si užíval rodinného života a pak jsem se začal sám rozhlížet po nové pozici. A byl jsem naprosto ve stejné situaci, jakou jsem popisoval. Ve výběrových řízeních, ve kterých jsem se časem už pohyboval jako ryba ve vodě, jsem mnohdy ke konci zjistil, že mám možnost nastoupit do prostředí, kam vlastně nechci, ze kterého jsem před časem odešel. To celé trvalo téměř rok, než jsem si uvědomil, že „na stará kolena“ v 50ti letech nazrál čas radikálně změnit práci.

Při brouzdání po stránkách personálních agentur jsem narazil na stránky mně neznámé společnosti mBlue. Stránky mne zaujaly natolik, že jsem si je pročetl celé. Narazil jsem na odstavec, kde byla informace, že hledají člověka do týmu s mým backgroundem – obchod, řízení lidí a že preferují seniornější zkušenosti. Brzy jsem se sešel s oběma majiteli – v první chvíli jsem si je pletl – slovo dalo slovo a já jsem nastoupil. Nejdřív to bylo hodně o učení nových pojmů, informací, ale díky velmi přívětivému a mladému kolektivu okolo mne to bylo někdy i příjemné. Postupem času převládly předchozí zkušenosti, které spolu s nově nabytými informacemi začaly přinášet výsledky. Od té doby uběhly 3 roky, mám za sebou řadu úspěšně obsazených pozic a vybudování přátelských vztahů s několika stálými klienty. V poslední době začínám i koordinovat skupinu kolegů a předávat jim zkušenosti. Pracuji v kolektivu, kde mezi nejstarším a nejmladším je rozdíl 27 let, každý máme jinou předchozí praxi a zkušenosti. To nám dává obrovskou výhodu ve sdílení zkušenost, právě díky tomu naplňujeme potřeby klientů na velmi širokém poli personalistiky od náboru, přes headhunting až po konzultace nad HR procesy a interim management.

Takže, bylo Vám 50 let a hledáte práci? Tady je mých 5 odzkoušených doporučení:

1. Naučte se prodat

Máte desítky let zkušeností, zažili jste ledacos a asi vás jen tak něco nepřekvapí. Často jsou starší kandidáti vnímáni jako málo přizpůsobiví, neochotní, pomalejší. Nebojte se při pohovoru zdůraznit, že zrovna vy jste člověk, který se vždy rád rozvíjel a učil nové věci a buďte připraveni uvést dobré příklady. Zaměřte se na schopnosti zkušených: seniorní lidé bývají iniciativní, s dobrými organizačními dovednostmi, vynikají v mezilidských vztazích a umí dotahovat úkoly dokonce.

2. Rozhoďte sítě a hledejte hned

Zaregistrujte se na pracovní servery. V České republice je dominantním portálem Jobs.cz, kde inzerují téměř všechny agentury a významná část zaměstnavatelů, nově vypsané pozice vám tak neuniknou. Ale v tomto věku je nejúčinnější osobní doporučení. Dejte proto vědět svým známým, bývalým obchodním partnerům či kolegům. Určitě Vám rádi pomohou a navíc z toho mohou mít i něco pro sebe – mnoho firem odměňuje zaměstnance za doporučení nového. Aktualizujte si profil na LinkedIn a tam si v sekci Jobs v preferencích nastavte, že že jste „open“ k novým nabídkám.

3. Nebojte se učit nové věci

Pokud se chcete naučit něco nového, nesmíte se toho bát. Buďte otevření, těšte se, uvidíte, že nové systémy a procesy budete chápat daleko rychleji. Na webu je mnoho online kurzů, využijte čas před nástupem a podívejte se na nové vychytávky nebo updaty u programů, které budete potřebovat.

4. Ujistěte mladšího nadřízeného

Někteří nadřízení se obávají vést podřízené, kteří jsou starší a zkušenější než oni. Nebojte se je během pohovoru ujistit, že opravdu hledáte tuto pozici, neusilujete o povýšení na jejich místo a že se rádi od nich naučíte nové věci. 20 nebo 30 let zkušeností může vést k mylnému dojmu, že jste překvalifikovaní. Připravte si logické vysvětlení, proč žádáte o místo, které je nižší než Vaše zkušenosti.

5. Nepřitahujte pozornost na Váš věk

Pokud jste za posledních 25 let vystřídali mnoho zaměstnavatelů, zkraťte jejich výčet a naopak vyzdvihněte poslední 2-3 zaměstnání. Neusnadňujte možnost dopátrat se Vašeho věku – datum narození i rok ukončení studia ve Vašem CV vynechte. O svém věku ani o věku těch, se kterými máte interview, se během setkání ani v náznacích nezmiňujte.

Pokud cítíte, že byste uvítali osobní poradenství a poradili se o Vaší situaci s někým, kdo vám opravdu pomůže, kontaktujte Martina Strnada zde.