Přednášíme o Assessment Centrech na Anglo-American University

Vládu si zasloužíme, jakou volíme. Management takový, jaké vzdělání mu poskytneme. Loni jsem se rozhodl, že trochu přiložím ruku k dílu a přijal nabídku na 2 HR přednášky na VŠE.  Tím pádem na letošní pozvání od Anglo-American University – na přednášku o  Assessment Centrech –  jsem se už vyloženě těšil.

Moje dcera říká, že nechápe, proč učitelé jen přednáší informace. Že na internetu si dohledá informace rychleji a v souvislostech. Vzal jsem tuto inspiraci vážně. Zapomněl jsem na svoje studia v Karlově Univerzitě a vybavil jsem si trimestr na University of Amsterdam = workshop, diskuze, zapojení studentů, prezentace témat studenty, 9 slidů na 2,5 hodiny. Informace o AC si studenti připravili buď sami dopředu nebo během workshopu.

Neskutečně mne překvapilo, že dokázali skoro 100% o AC na webu najít. Mělo to hlavu i patu. Jedna studentka prezentovala skvěle, druhá bídně. Je vidět, že jsou zvyklí jen sedět v lavicích a poslouchat.

Aplikace informací již byla výrazně horší. Zkusit z inzerátu definovat kompetence pro zadání AC se studentům nepodařilo. Asi se podepsala jejich malá zkušenost informace ihned aplikovat.

Vyvrátil jsem hlavní mýtus: „AC je drahé“. Na internetu často zmiňovaná nevýhoda. Asi autoři zapomínají započítat náklady na vyšší fluktuaci ve zkušební době či v prvním roce. U obchodníků by se daly do business case započítat i  ušlé obchodní příležitosti, resp. prodeje. Náklad na AC ve srovnání se statisícovými náklady za odchod kandidáta na konci zkušebky je opravdu dobrá investice.

Anglo-American University mne chce zapojovat pravidelně a studenti mi dokonce zatleskali. Zdá se, že mé pedagogické vzdělání budu muset používat častěji. Že bych se vrátil i jako trenér hokeje? Zatím to pozdržím. Nyní se bavím růstem mBlue divize IT bodyshoppingu, který propojuje  IT specialisty (kontraktory) s IT projekty.